Takovou hromadu dárků jsme vezli dětem na Dětskou hemato-onkologickou kliniku v Olomouci. Chtěli jsme s nimi oslavit jejich svátek, Den dětí.
S Filipem vezeme dětem nejenom úsměv a dobrou náladu, ale i nějaké hračky a dárky.
Venku panovalo velké dusno a stejná byla i atmosféra před vstupem na Dětskou kliniku. Pro mnohé úplně normální letní den. Pro mě to bylo malinko jiné.
Věděl jsem, že mě čeká velmi těžké odpoledne, ale byl jsem rád, že na to nejsem sám. Podpořit děti se mnou jel Tomáš Hambálek z kapely, fotograf Honza Gebauer a za FK Baumit Jablonec Filip, můj slavný syn. Díky němu se do našeho projektu zapojili i fotbalisté FK Jablonec. Jsou nejenom skvělí sportovci, ale i kamarádi s velkým srdcem.
Po přivítání s ředitelkou o.s. Šance, paní Hertou Mihálovou, jsem šel osobně pozvat děti na naše neformální setkání. Prošli jsme všechna oddělení a já si uvědomil naplno, jak křehké je naše zdraví.
Paní Hertě Mihálové předáváme dárky od nás a našich partnerů.
Mohl bych tady napsat dlouhý článek a vylíčit své emoce, ale to je myslím zbytečné. Tito Velcí bojovníci s velkým „V“ si zaslouží náš obdiv, pozornost a pomoc. A nejenom oni – také rodiče, kteří mají co dělat sami se sebou a nesmí na sobě nechat znát svou bolest a trápení. V neposlední řadě všichni lékaři a sestry, kteří jim věnují a dávají kus svého srdce.
Autogramiáda na oddělení Dětské Hemato-onkologické kliniky FN v Olomouci.
Když jsem panu přednostovi kliniky Prof. MUDr. Vladimíru Mihálovi, CSc. děkoval za jejich práci, okomentoval to jednoduchou větou: „Vždyť to by přece udělal každý, to je normální.“ A to já si pane přednosto zrovna nemyslím. Já kolem sebe vidím spousty bezohledných a lhostejných lidí, až mi z toho bývá občas úzko. Naštěstí je spoustu těch, kteří dokáží pomoci. Dovedou urvat kousek ze svého volného času a pomoci tam, kde je to potřeba.
Podání a stisku ruky s takovým mužem, jako je pan přednosta kliniky Prof. MUDr. Vladimír Mihálov, CSc, , tak toho si s Filipem opravdu vážíme. Pan přednosta nezapomněl vzpomenout, že se seznamuje již se třetí generací Nováků, která jeho kliniku podporuje.
Další naše nové dvě kamarádky. Anička s maminkou. Anička mi slíbila, že hned jak opustí nemocnici, přijede za mnou na koncert. Bude to s maminkou VIP návštěva.
Nebyl to koncert, ale pár písniček jen tak s kytarou. I tak to stálo za to. Překvapilo mě opět, jak děti písničky znaly.
Jsem rád, že s takovými lidmi mohu spolupracovat. Všem, jež se zapojili do projektu„POMÁHÁME, NA DĚTECH NÁM ZÁLEŽÍ“, děkuji. Děkuji jim, že jsem také díky nim mohl vidět dnes rozzářené dětské tváře a to na místě, kde by to člověk nečekal.
Rozdali jsme dárky, předali odměny na Dětský den v Tovačově /7.6. Zámecká zahrada, 9:00/ a zazpívali si s dětmi jejich oblíbené písničky. Bylo fajn vidět, že děti písničky jako Mravenci, Pro slepičí kvoč apod. znají.
Objevili jsme talentovanou zpěvačku a udělili ji na místě divokou kartu na finále soutěže „Budeme si zpívat s Pavlem 2015“. S rodiči a všemi dospělými jsme si zanotovali Nádhernou lásku. Láska je to, co tady lidi spojuje a dodává jim potřebnou sílu.
Děkuji fotbalistům a celému klubu FK Baumit Jablonec, kteří odstartovali vstup profesionálních sportovců do našeho projektu.
Již dnes mám příslib z mnoha dalších klubů a za to jsem rád. Třeba se mi podaří do projektu zapojit i další sportovce. Kamarádku fotbalistů Jablonce, světovou rekordmanku Báru Špotákovou? Uvidíme. Třeba ji kluci přesvědčí.
Naše spolupráce s o.s. Šance nekončí. Právě začala. Další partnery do projektu rádi uvítáme. Stojí to za to, věřte mi. Vždyť „NA DĚTECH NÁM ZÁLEŽÍ“.